Lékárnice radí

Jak říká jeden můj známý anesteziolog: „Zdravotnictví u nás je jako švédský stůl. Stačí si jen vybrat a dojít pro to, co chci.“ Nemůžu s ním než souhlasit a po jedné nedávné pohotovostní službě v nemocnici ve mně uzrála potřeba se s Vámi o můj pohled podělit. Máme se totiž u nás, v České republice, královsky, a mnohdy si toho vůbec nevážíme. Být o pár set kilometrů na západ, se slzou v oku bychom vzpomínali, jakou péči máme k dispozici…

Asi se všichni shodneme na tom, že s drobnou oděrkou, rankou nebo sotva krvácejícím říznutím neběžíme hned k lékaři. To ale neznamená, že je můžeme nechat bez rizika jen tak, bez ošetření. Protože i z drobné ranky se může vyvinout závažné zdravotní riziko, pokud není včas a správně ošetřená. Pobyt venku, na horách, na túrách, dětských táborech, na dovolených, ale i v domácnosti nebo dílně. Rizika číhají všude, a když prevence nepomůže, měli bychom vědět, jak sebe i své blízké správně ošetřit. Co k tomu potřebujete? Lékárnice radí!

Vaginální mykózy jsou jedny z nejčastějších potíží žen každého věku. Jsou způsobené přemnoženými kvasinkami rodu Monilia nebo Candida – proto jsou někdy tato onemocnění označována jako kandidóza. Kvasinkám se daří zejména ve tmě, v teple a ve vlhkém prostředí. Zejména v létě tak znepříjemňují život mnoha ženám. Jaké jsou příznaky, jaká je domácí léčba, jakou pomoc seženete v lékárně a kdy je třeba vyhledat lékaře? Lékárnice radí!

Bohužel, jak budou naše děti reagovat na štípnutí nebo bodnutí hmyzem, to se dozvíme, až se tak stane. Od mírného zarudnutí a lehčího svědění se můžeme dostat až k vážným alergickým reakcím, případně k anafylaktickému šoku. A to nemluvíme (ale budeme) o klíšťatech a nemocech, které přenášejí. Jaká je nejlepší prevence? A co dělat, když už musíme řešit následky? A jak jsou na tom těhotné a kojící ženy? Lékárnice radí!

Když mluvíme o stavech psychické nepohody, často zaměňujeme termíny, které mají při opravdové diagnóze jiný význam. Deprese, úzkost, nervozita, smutek, strach a stres nejsou jedno a to samé. Sice mohou mít podobné projevy, ale liší se především v době trvání, v intenzitě a v tom, jak ovlivňují náš život. Dospělí mají většinou k dispozici celou škálu řešení, když se potýkají s negativními psychickými stavy. Ale rozpoznat, co a jak se děje s našimi dětmi, to je bohužel často také na rodičích. A lékařích a lékárnících.