Telefonní kontakt: 596 625 045

Nervozita u dětí? I na tu existuje řešení

24.04.2019
Když mluvíme o stavech psychické nepohody, často zaměňujeme termíny, které mají při opravdové diagnóze jiný význam. Deprese, úzkost, nervozita, smutek, strach a stres nejsou jedno a to samé. Sice mohou mít podobné projevy, ale liší se především v době trvání, v intenzitě a v tom, jak ovlivňují náš život. Dospělí mají většinou k dispozici celou škálu řešení, když se potýkají s negativními psychickými stavy. Ale rozpoznat, co a jak se děje s našimi dětmi, to je bohužel často také na rodičích. A lékařích a lékárnících.
Nervozita u dětí? I na tu existuje řešení

V našem článku se nebudeme věnovat klinickým depresím, které se projevují u dětí především apatií a nezájmem o jakékoliv dění. Posouzení má v kompetenci lékař. Co rodiče mohou pozorovat doma, je dítě apatické, netečné, bez zájmu o jakoukoliv činnost nebo dění, smutné a plačtivé, ale také třeba nepřiměřeně vzteklé a s velkými emočními výkyvy. Můžou se vyskytnout problémy s pozorností a pamětí (to se projeví především ve škole), stejně tak ve škole můžeme zachytit agresivitu, podceňování vlastních schopností nebo vztahovačnost. Můžeme pozorovat také tělesné potíže, jako jsou poruchy příjmu potravy, spánku, pomočování, bolesti hlavy, břicha, svalů a tak dále.

Stejně tak se nebudeme věnovat ani úzkostem v klasifikačním slova smyslu, i když ty mají k našemu tématu velmi blízko. Úzkosti jsou také psychická porucha, která má projevy ve smyslu fobií a (i)racionálních strachů, od sociální fobie po obsedantně kompulzivní projevy v chování.

Úzkosti a deprese můžeme začít stanovovat většinou až poté, co jejich příznaky přetrvávají déle než půl roku. A to je u dětí vývojově velmi dlouhá doba. Jejich léčba je pak v rámci systematické terapie, práce s rodinou a vhodné medikace – to má ovšem plně v rukou lékař.

Nervozita a stres u dětí

My se budeme v rámci lékárnické praxe věnovat nervozitě a stresu, které se u dětí vyskytují. Někdy se jedná o projev vývojového stádia (například strach z odloučení), někdy o akutní reakce na různé životní situace nebo dění v okolí. Protože bez diagnostiky lékaře nemůžeme aplikovat žádné psychoaktivní látky, na pomoc si přizveme především přírodu.

  • Nervozita, stres, napětí a strachy mohou mít různé projevy i příčiny. To, jak je nám dítě schopné své stavy popsat, záleží samozřejmě na jeho věku. My ale můžeme pozorovat některé z běžných projevů. Patří mezi ně bolesti břicha, hlavy, svalů, únava, poruchy spánku, strach ze samoty, apatie, nespavost a všechno, co jsme popsali výše jako příznaky depresí a úzkostí. A potom samozřejmě individuálně dítě od dítěte. Podle osobnosti, věku, temperamentu a okolí se můžeme později setkávat třeba se záškoláctvím a různým jiným, kompenzačně patologickým, vyhýbavým nebo konfrontačním chováním.

Pomoc z přírody

Abychom své různě staré děti zklidnili a pomohli jim překonat psychicky náročné období, můžeme sáhnout po následujících bylinkách a přípravcích (a konec konců někdy jsou dobré i pro nás, dospělé).

  • Mučenka – tablety Persen, nebo čajová směs na uklidnění nervů. Extrakt z nati mučenky působí proti neklidu, strachu a nervozitě.
  • Třezalka tečkovaná – tu asi mnoho z nás zná. Má antidepresivní účinky (ty se projeví nejdříve po 14 dnech užívání), působí jako mírné sedativum, můžeme ji brát v různých formách při pocitech strachu nebo neklidu. Ale pozor – třezalka může působit na jiné léky, proto je třeba o všech, které užíváte, říct lékaři nebo lékárníkovi. Stejně tak se při jejím užívání nedoporučuje pobyt na sluníčku, může totiž vyvolat fototoxicitu.
  • L-tryptofan – nasazujeme při úzkostech, změnách nálad nebo stresových situacích. Pro malé děti (3+), těhotné a kojící ženy je nasazení možné, ale pouze po konzultaci s lékařem.
  • Kozlík lékařský – méně známé mírné sedativum, jehož extrakt z kořene má na naši psychiku i tělo dobré účinky. Děti ho mohou užívat po konzultaci s lékařem od dvanáctého roku věku.
  • Chmel – i chmel má zklidňující účinky. Pomáhá nám se spánkem a proti neklidu, těhotné a kojící ženy a děti pouze po konzultaci s lékařem.
  • Meduňka – asi první, na co si vzpomeneme, je rada našich babiček, na stres, neklid, napětí nebo před spaním je meduňkový čaj to pravé. Pomáhá také při poruchách trávení, strachu, nervozitě, má spasmolytické účinky – uvolňuje svalové napětí.
  • Magnólie – tady už musíme děti a těhotné nebo kojící ženy raději vyloučit nebo důrazně doporučit poradu s lékařem. Působí ale při psychickém rozrušení, úzkostech nebo lehčích formách deprese.
  • Šafrán – například blizny šafránu ve formě tablet (Saframyl) mají antidepresivní účinky, snižují zpětné vychytávání serotoninu (jako některá antidepresiva). Kontraindikací je ovšem těhotenství.
  • Guaifenesinum – tato účinná látka působí proti napětí, trémě, úzkosti, ale také mírní bolesti (například hlavy) způsobené svalovým napětím. Je to totiž mírný svalový relaxant a anxiolytikum. Lék Guajacuran mohou užívat na doporučení lékaře děti od šesti let, dobře působí také na dospělé. Neměly by ho ale užívat těhotné a kojící ženy.
  • Hořčík a vitamín B – ideální pro těhotné a kojící matky.
  • Homeopatika – v lékárně vám mohou specialisté poradit například Aconitum napellus 9CH, Sedalia nebo Sedatif PC.

Jako při každé psychické nepohodě je třeba dbát na to, abychom minimalizovali stresové faktory a věci, které nám negativní pocity způsobují. Pro děti to může být například zavedení a dodržování rituálů, které navozují pocit bezpečí (koupel, ukládání do postele, čtení pohádek), dostatek odpočinku a kvalitního jídla (například je vhodné se vyvarovat potravinám s vysokým glykemickým indexem, které extrémně ovlivňují hladinu cukru v krvi – její stoupnutí a následný propad mohou negativně působit na psychiku). Pokud ale nervozita, strach a jiné negativní psychické projevy u dítěte (i u nás!) přetrvávají, je na místě návštěva lékaře.

Rubriky:
Lékárnice radí
frame-scrollup