Telefonní kontakt: 596 625 045

Když se miminku nechce ven I. Tlačení na břicho, kleště, vakuumextrakce?

23.08.2019
Stejně jako v životě, ani medicíně není nic černobílé. Lékaři, sestřičky a porodní asistentky ve všech nemocnicích zažili nekonečné množství komplikací při porodu, jejich kombinací a dopadů, které mohou mít na maminku i dítě nedozírné následky. Situace, kdy je třeba z různých důvodů pomoct miminku na svět co nejrychleji, jsou náročné a potenciálně velmi nebezpečné. A tak je někdy třeba přikročit i k metodám, které mají nevalnou pověst. Pojďme si je trochu osvětlit a třeba se jich i přestat bát.
Když se miminku nechce ven I. Tlačení na břicho, kleště, vakuumextrakce?

Slovníček

Pro lékaře je jejich vlastní žargon samozřejmostí, latina téměř mateřským jazykem a někdy můžeme zaslechnout termíny, které nám nejsou úplně jasné, a v té rychlosti a se spoustou jiných starostí je pak prostě zapomeneme.

  • Fundus – je obecně základna, dno, popřípadě rozšířená část dutého orgánu. V tomto případě mluvíme o horní části dělohy, kterou je možné nahmatat přes břicho těhotné ženy.
  • Břišní lis – lidově řečeno „tlačení“. Jedná se o zvýšení tlaku v břišní dutině prací břišních svalů.
  • Tlak na fundus – je metoda používaná při potřebě zkrácení druhé doby porodní. Provádí se většinou předloktím za kontrakce, někteří porodníci používají i jiné části horních končetin (např. dlaně).
  • Kristellerova exprese – Rozdíl oproti „tlaku na fundus“ je v zásadě v síle, kterou porodník použije. Přestože je démonizována (především laiky), je podobně jako tlak na fundus používána prakticky na celém světě. Je to totiž nejrychleji proveditelný zásah k dokončení porodu, kdy každá vteřina se počítá.
  • Vakuumextrakce, zvon, VEX – porodní zvon. Je to metoda, která využívá podtlaku – přisátí speciálního (většinou) gumového zvonu na vedoucí bod hlavičky miminka. Za tento zvon (odborně nazývaný pelota) porodník táhne hlavičku směrem ven z porodních cest během děložní kontrakce.
  • „Kleště“ (forceps) – jeden z nejstarších nástrojů, který se používal k vytahování obtížně se rodících miminek už ve starověku. Anatomicky tvarované kleště se zavedou kolem hlavičky dítěte a porodník tak pomůže mamince dítě vytáhnout.

Co mají všechny techniky společného, je to, že je porodník využívá, když není čas na jinou metodu. Jeho rozhodování musí být rychlé, protože každá vteřina může rozhodnout o zdraví děťátka i maminky. Kdy k těmto metodám sahá? Nejčastěji tehdy, kdy dítě nemá dostatek kyslíku. Například se během porodu mohla přiškrtit pupeční šňůra (což zastaví přívod okysličené krve), nebo dlouhý porod miminko natolik vyčerpal, že již není schopné vydržet v dobré kondici tuto náročnou situaci. Císařský řez už ale není možný, protože děťátko sestoupilo tak hluboko do pánve, že „přes břicho“ už jej není technicky možné vytáhnout . Dalšími možnými důvody použití „zvonu“, kleští či tlaku na fundus jsou situace, kdy je sama maminka tak vyčerpaná, že nemá síly dále tlačit, může být sama nemocná a nadměrné tlačení by akutně mohlo její stav zhoršit nebo může být jakkoli jinak ohrožená. Ať tak nebo tak, je třeba jednat rychle.

Tlak na fundus, Kristellerova exprese

Tyto dvě metody bychom neměli házet do jednoho pytle. Reálná praxe je ale taková, že i když mají obě metody popsaný doporučený postup, většina porodníků si během své praxe vyvine svou vlastní techniku, kterou obměňuje podle konkrétní situace, konstituce matky, specifik nastalých komplikací a tak dále.

V České republice (ale i ve světě) asi neexistují pracoviště, kde by se tlak na břicho nebo Kristellova exprese nepoužívala. Jedná se o velmi diskutovanou metodu i mezi samotnými odborníky. Jako největší riziko této metody se uvádí přetížení dělohy, její prasknutí a možné následn úmrtí matky. Vzhledem k českým celostátním statistikám příčin úmrtí matek ve spojení s porodem se však skryté prasknutí dělohy, které by mohlo být způsobeno Kristellerovou expresí, v zásadě nevyskytuje. Z toho vyplývá, že reálné riziko prasknutí dělohy je velmi nízké. Světová odborná literatura spíše než riziko prasknutí dělohy uvádí jako problém nedostatečnou efektivitu takového tlačení a přetěžování pánevního dna matky, které u něj nastává. To může vést ve vyšším věku k močové inkontinenci, sestupu pánevních orgánů, sexuálním dysfunkcím aj.

  • Rozhodování porodníka, jakou metodu urychlení porodu v druhé době porodní použije, tedy rozhodně není jednoduché. Tlak na břicho sice není tak efektivní jako VEX nebo kleště, nicméně oproti těmto dvěma metodám je dostupný ihned a mnohdy stačí jen malé zatlačení k dokončení porodu dítěte.

Vakuumextrakce

Jednou z alternativních metod mechanicky pomoci dítěti na svět je použití vakuového extraktoru. K hlavičce dítěte se přiloží zvon, uměle se vytvoří podtlak a dítě pak porodník „tahá“ ven (vždy za kontrakce). Specifické zdravotní riziko této metody je především nitrolební krvácení novorozence.

Kleště, forceps

Anatomicky tvarované kleště se přikládají ze stran k hlavě dítěte, „tahá“ se pak zhruba v místě čelistního kloubu. Byť to zní hrozivě, největší riziko hrozí matce – jde především o poranění pochvy a pánevního dna. Toto riziko je při využití kleští u porodu dokonce větší než při tlaku na břicho. Jsou ale situace, kdy kleště jsou poslední možnou metodou, jak miminko dostat z porodních cest ven.    

  • Jak je vidět, žádná z těchto metod není ideální. Denně se ale díky nim zachraňují životy miminek i matek, předchází se trvalým následkům a lidským neštěstím. První volbou všech porodníků a porodních asistentek je vždy nechat všechno plynout hladce a svým tempem. Když se ale druhá doba porodní (a konkrétně její závěr) zkomplikuje nebo trvá moc dlouho a hrozí různá rizika, je třeba jednat co nejrychleji. Jde doslova o vteřiny, které rozhodují mezi životem, trvalými následky a smrtí. A tak bychom se neměli ptát, co všechno jsou nebo mohou být následky použití těchto metod, ale na to, co by se stalo, kdyby je porodník nepoužil.
Rubriky:
Porod
frame-scrollup